Nejčastější dotazy v oblasti poradenství a certifikace


Otázka:

Jaká dokumentace je nezbytná pro získání certifikátu ISO?

Odpověď:

V oblasti dokumentace ISO 9001:2000 požaduje pouze šest závazných dokumentovaných postupů. Ostatní potřeba dokumentace pro provádění procesů závisí hlavně na složitosti procesu a způsobilosti pracovníků. Dále je nutno vypracovat příručku jakosti, která obsahuje buď tyto postupy, anebo odkazy na ně.


Otázka:

Co je a kdo vydává „Průkaz způsobilosti“?

Odpověď:

Jde o certifikát na bázi obdobné certifikaci dle ISO 9001, prokazující zavedení systému jakosti v oblasti stavební výroby se zaměřením na činnosti související s výstavbou pozemních komunikací, a to včetně inženýrských služeb. Certifikát může vydat pouze některý z certifikačních orgánů pověřených Ministerstvem dopravy k provádění posuzování odborné způsobilosti v rámci tzv. „SJ-PK“, zveřejněném ve Věstníku Dopravy č.9/2.5.2001, a jako takový je oprávněn posuzovat systém jakosti pozemních komunikací.


Otázka:

Musí být v rámci auditu posouzeny a certifikovány všechny činnosti, které má uvedeny organizace ve výpisu z OR?

Odpověď:

Nemusí, lze konstatovat obecně platný princip možnosti vyloučení některých částí ze systému, neboli systém managementu jakosti nemusí být uplatněn na veškeré procesy, které společnost řídí. Jinak řečeno, rozsah předmětu certifikace, který je uváděn na certifikátu, musí odpovídat rozsahu a předmětu posuzování, a výsledný certifikát potvrzuje shodu s aplikací příslušných požadavků normy pouze pro ty činnosti (procesy), které jsou na certifikátu výslovně uvedené. Pokud tedy jakákoli společnost nemá zájem na zavedení a následné certifikaci systému jakosti či EMS pro některé své činnosti nebo dokonce organizační části, je to možné. Tyto procesy pak nejsou tzv. auditovány, nejsou ani uvedeny na certifikátu, a platnost certifikátu to žádným způsobem neovlivňuje. Na druhou stranu pak nelze dokladovat tímto certifikátem splnění požadavků např. na jakost pro procesy (činnosti), které na něm uvedeny nejsou.


Otázka:

Co je a jak probíhá maticová certifikace?

Odpověď:

Princip a použití tzv. „maticové certifikace“ se týká certifikace společností s několika pobočkami, které vykonávají podobné nebo srovnatelné produkty/služby. Podmínkou pro možnost uplatnění principu maticové certifikace je rovněž existence normalizovaných nebo podobných výrobních programů/procesů ve všech výrobních zařízeních (pobočkách). Samotný proces certifikace se provádí posouzením jednak samotného ústředí (ředitelství, řídící složky nebo např. mateřské společnosti) a jednak určitého výběru vzorků poboček pro účely certifikace a následným vydáním obecného certifikátu pro ústředí a případně – pokud si to organizace přeje - podružných certifikátů pro příslušné pobočky. Výhodou této metody certifikace jsou zejména časové a finanční úspory při auditu.


Otázka:

Co je „CB“ certifikace?

Odpověď:

Jde o certifikace výrobků informační technologie. Podstatou certifikace „CB“ je v minulosti uzavřená dohoda mezi zkušebnami některých států o vzájemném uznávání výsledků zkoušek (protokolů k hodnocení příslušných výrobků), neboli jde o sdružení týkající se vzájemného uznávání výsledků zkoušek v oblasti certifikace elektrických zařízení, kdy zkušebna v jiném státě uzná tzv. CB protokol zkušebny ve státě jiném a na základě tohoto protokolu pak vystaví vlastní certifikát. V okamžiku zavedení ES (Evropských směrnic) ztratily takové dohody pro Evropu význam, protože ES jsou povinné (a mimo jiné umožňují, aby si výrobce posoudil výrobek sám). Jde o zastaralý systém, který je dnes již nahrazený certifikací prostřednictvím certifikačních orgánů certifikujících např. procesem podle EN 45011 (resp. v regulované sféře autorizovaných/notifikovaných osob); a vzhledem k povinnému označení výrobků v oblasti regulované sféry (CE) je dokonce nedostatečný.


Otázka:

Jaký je význam tzv.“akreditované“ certifikace?

Odpověď:

V oblasti certiifikace systémů managementu se nejedná o jednorázovou záležitost, na jejímž konci je vydání certifikátu. Certifikace je proces založený na počátečním posouzení organizace, na jehož základě je vydáván certifikát, a na dalším periodickém přezkoumávání (dozoru) systému managementu jakosti, které probíhá obvykle v ročním intervalu. Pokud certifikační orgán během dozoru zjistí neplnění některých kritérií normy nebo jiné závažné nedostatky, může být certifikace pozastavena nebo odejmuta. Certifikace systémů managementu je udělována na tříleté období, po kterém následuje opakované posuzování a tzv. recertifikace, jejímž výsledkem je obnovené vydání certifikátu na další příslušné období. Rozhodnutí o certifikaci je založeno na vyhodnocení výsledků a zjištění z auditu. O vydání certifikátu nesmí rozhodovat ti, kteří se účastnili auditu, to znamená, že činnost výkonná je striktně oddělena od činnosti rozhodovací. V případě akreditovaného certifikačního orgánu je navíc dodržování tohoto postupu ověřováno akreditátorem, a rovněž je akreditace udělena vždy pouze na omezené období platnosti.


Otázka:

Jaké požadavky z normy ISO 9001 lze vyloučit?

Odpověď:

Otázka možnosti vyloučení určitých požadavků kap. 7 ISO 9001:2000 je řešena v čl. 1.2 normy. Ten v prvním odstavci stanovuje, že požadavky normy jsou generické a aplikovatelné ve všech organizacích bez ohledu na jejich typ, velikost a na poskytované produkty. Má se tedy jednat spíše o výjimečné případy, kde zcela evidentně požadavky čl.7.3 („některé požadavky)“ nemohou být aplikovány. Možnost vyloučení dále řeší druhý odstavec normy ISO 9001, kde je stanoveno, že organizace může zvážit vyloučení, pokud některé požadavky nemohou být aplikovány s ohledem na charakter organizace a její produkt. Vhodnost vyloučení záleží vždy na konkrétních okolnostech. Vyloučení některých požadavků ovšem nemá ovlivnit schopnost nebo odpovědnost organizace poskytovat produkt, který splňuje požadavky zákazníka a aplikovatelných předpisů.


Otázka:

Je nutné, aby certifikační orgán prováděl každoroční dozor?

Odpověď:

Jednou ze základních podmínek pokračování platnosti certifikátu, uděleného klientovi (organizaci) na základě kladných závěrů z auditu, je vykonání řádné každoroční dozorové návštěvy. Jejím cílem je prokázat, že podstatné předpoklady pro certifikaci systému managementu jsou nadále klientem uplatňovány. Tato nutná podmínka platnosti certifikátu vydávaného akreditovaným certifikačním orgánem v rámci akreditačních principů ČR je zakotvena v MPA 50-01-02 (Metodické pokyny pro akreditaci Národního akreditačního orgánu ČR, dostupné včetně změnových listů na www.cai.cz ), kde na str. 30 odst. 3.6.1 je uvedeno, že “certifikační orgán musí provádět pravidelný dozor a opakované posuzování v dostatečně krátkých intervalech, aby ověřil, zda dodavatelé, jejichž systémy jakosti jsou jím certifikovány/registrovány, trvale vyhovují požadavkům certifikace/registrace“.


Otázka:

Co je „SCC“ certifikace?

Odpověď:

Kontrolní seznam pro bezpečnost dodavatelů (SCC – „Safety Checklist for Contractors“) je standard používaný pro hodnocení a certifikaci systémů řízení bezpečnosti. Certifikát SCC prokazuje, že certifikované interní procesy dodavatelské byly porovnávány se standardy nejlepších praktik managementu bezpečnosti práce nebezpečných prací a že byly shledány vyhovujícími. SCC stejně jako QMS („Quality Management Systems“ dle ISO 9001:2000) je certifikační systém pro posuzování a certifikace tzv. „nezávislou třetí stranou“, který byl původně vytvořen pro petrochemický průmysl. Později byl vzat na vědomí jako akreditovaná veřejná norma užívaná v mnoha odvětvích průmyslu. Dnešní ředitelé často vyžadují, aby dodavatelé, se kterými spolupracují, měli platný certifikát SCC 2000/03, což platí zejména v oblasti chemického průmyslu. SCC je tedy zejména nástrojem k hodnocení systému řízení bezpečnosti a dosažených výsledků kontraktora. Pravidla pro bezpečnostní certifikát dodavatelů (v NJ „Sicherheits Certifikat Contraktoren“) vypracoval DGMK –německá vědecká společnost pro ropu, zemní plyn a uhlí.