Poradenství a certifikace QMS

Na sklonku roku 2000 došlo k zásadní revizi norem pro systémy managementu jakosti. Hlavním důvodem bylo dát uživatelům příležitost zhodnotit své činnosti a neustále zlepšovat svoji výkonnost, a to zaměřením se na hlavní procesy v organizaci. V roce 2008 vyšla tzv. "malá revize" - 4. vydání ISO 9001:2008. od

Zásady kvality:

  • zdůraznění potřeby monitorovat spokojenost zákazníka
  • naplnění potřeby mít dokumenty, které jsou optimální pro uživatele
  • zabezpečení shodnosti mezi požadavky a směrnicemi na systémy managementu kvality
  • podpoření používání základních zásad managementu kvality v organizacích

Hlavní normy QMS:

  • ČSN EN ISO 9000:2006 „Systémy managementu kvality – Základní principy a slovník“
  • ČSN EN ISO 9001:2009 „Systémy managementu kvality – Požadavky“
  • ČSN EN ISO 9004:2010 „Systémy managementu kvality - Směrnice pro zlepšování výkonnosti“
  • ČSN EN ISO 19011:2003 „Směrnice pro auditování systému managementu jakosti a/nebo systému environmentálního managementu“
  • ČSN ISO/TR 10013:2002 „Směrnice pro dokumentaci systému managementu jakosti“

ISO 9001:2008 obsahuje model systému rozvíjení organizace v rovině zdrojů, procesů a výrobků, které jsou definovány v níže uvedených 8 principech:

1. Zaměření na zákazníka

2. Vedení a řízení zaměstnanců

3. Zapojení zaměstnanců

4. Procesní přístup

5. Systémový přístup k managementu

6. Neustálé zlepšování

7. Přístup k rozhodování, zakládající se na faktech

8. Vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy

ZAVEDENÍ SYSTÉMU KVALITY

Tři způsoby, jak se k systému řízení podle ISO 9001 (a následné případné certifikaci) dopracovat:

1. Nastudování požadavků (máte na to čas ???) normy s případným absolvováním nějakého školení a zavedení systému „svépomocí“ prostřednictvím vlastních zaměstnanců. Tato varianta může být zdlouhavá, ale méně nákladná, nepočítáme-li se ztrátou času stráveného přípravou a realizací, který mohl být věnován něčemu pro firmu výnosnějšímu a užitečnějšímu?)

2. Spolupráce s konzultantem, který bude v podstatě jakýmsi spolupracovníkem – navigátorem. Pro malou či střední organizaci může být nejlepším řešením. Odpadne čas na shánění výkladů, stanovisek, tvorby dokumentů, které už jsou mnohokrát zpracovány, a současné zapojení vlastních zaměstnanců znamená, že systém bude sloužit řízení práce v organizaci, a ne naopak.

3. Sjednání poradenské firmy, která zavede systém „na klíč“, proškolí zaměstnance a vypracuje všechny postupy

4. Předchozí varianta včetně spolupráce s externím manažerem kvality, který zároveň po certifikaci bude systém udržovat a dále zlepšovat včetně provádění interních auditů – zajištění systému kvality dodavatelsky (firma nemusí mít dalšího režijního pracovníka z řad vlastních zaměstnanců v roli manažera kvality).

V případě varianty 2 a 3 jsme plně k dispozici ! Pro představu o způsobu tvorby dokumentů se můžete podívat na vzorový příklad - matice odpovědnosti, organizační schéma, politika kvality.

Postup zavádění:

01. Vstupní analýza

02. Zpracování soustavy řídicích aktů (Spisový a skartační řád, organizační řád apod.)

03. Stanovení postupu pro řízení externí dokumentace (právní a technické požadavky apod.).

04. Stanovení Politiky kvality

05. Stanovení Cílů kvality

06. Analýza procesů

07. Zpracování dokumentace

08. Školení a výcvik zaměstnanců

09. popisy funkčních míst

10. Příručka kvality

11. Aplikace systému managementu kvality v praxi

12. Monitorování a zlepšování

13. Interní audity systému managementu kvality dle programu interních auditů

14. Certifikační audit

Podívejte se na zavedení požadavků normy ISO 9001 v sedmi krocích.

CERTIFIKACE

Certifikační orgán (pokud možno akreditovaný – v ČR Český institut pro akreditaci, o.p.s.) vykoná certifikační audit a udělí certifikát. Ten má zpravidla tříletou dobu platnosti a podmínkou je dohled (dozorový audit) obvykle jednou až dvakrát ročně.

PROČ ZAVÁDĚT A CERTIFIKOVAT SYSTÉMY KVALITY?

I. organizační požadavky

Do určitého objemu činností se řada organizačně-řídicích úkonů dá lehce zvládnout (s mírným organizačním nadáním) bez nutnosti předem daných postupů, formulářů, záznamů, databází. Po jeho překročení ale – dřív nebo později - vyvstane nutnost řadu věcí do jisté míry formalizovat (např. personalistika - vždy existuje určitý okruh dokumentů, které musíme uchovávat z nejrůznějších důvodů, počínaje záznamy o vstupních a posléze preventivních lékařských prohlídkách s různou délkou povinné periody, přes nejrůznější doklady o odborné způsobilosti, kde zase existují právními předpisy dané intervaly platnosti oprávnění, osvědčení apod. ; dále např. udržování infrastruktury - plány údržby, revize, metrologie; řízení externích dokumentů je rovněž nezbytně nutné nějak zorganizovat, jinak se snadno může stát, že zapomeneme vyřídit poptávku, zmizí důležitý dopis, nikdo si nevšimne novelizace právního požadavku, který má významný dopad na organizaci.

Na všech těchto příkladech chceme dokumentovat, že nějaký systém (organizace) být musí, že je nutno zkrátka občas uklidit, a to jak doma, tak i ve firmě. Vhodným nástrojem může být QMS.

II. požadavky trhu

Kromě výše uvedeného pak (nejen) v ČR existuje řada důvodů, které nutí organizaci požadavky QMS zavést a následně certifikovat za účelem získání důkazu (= certifikát) o shodě s požadavky na kvalitu. V prvé řadě jsou to odběratelé. Dnes v podstatě většina větších organizací zavedla QMS a je držitelem certifikátu. V takovém případě – v souladu s požadavkem normy – musejí zajistit řízení externích procesů (tedy procesy, které v rámci realizace nakupují), a dále musejí vybírat a hodnotit své dodavatele. Připomeňme si konkrétní požadavky:

Nejjednodušším kritériem z pohledu organizace – držitele certifikátu – je samozřejmě certifikát subdodavatele jako doklad shody s požadavky na jakost. Pokud jej subdodavatel vlastní, pak lze předpokládat, že požadavky na jakost splňuje, může být ohodnocen v tomto kritériu kladně a není třeba se příliš touto otázkou dále zabývat. Odtud tedy ten tlak ze strany certifikovaných firem na certifikaci svých dodavatelů.

III. legislativní požadavky

Další oblastí, které vedou k certifikaci, je v ČR celá řada platných právních předpisů. Rozebrány jsou v řadě jiných publikací, proto jen pro úplnost některé zásadní oblasti:

Zákon 137/2006 Sb. v platném znění „Zákon o veřejných zakázkách“, který v Hlavě III KVALIFIKACE DODAVATELŮ kromě základních kvalifikační kritérií, prokázání finanční a ekonomické způsobilosti a prokazování technické způsobilosti požaduje v § 37 „prokazování jakosti a splnění požadavků systému řízení podniků z hlediska ochrany životního prostředí“. Jakost dodávek, stavebních prací nebo služeb přitom prokazuje dodavatel předložením:

  a) certifikátu systému řízení jakosti vydaného podle českých technických norem      akreditovanou osobou (= certifikačním orgánem, který je držitelem platného Osvědčení o      akreditaci, v ČR uděluje Český institut pro akreditaci, o.p.s.)

  b) certifikátu rovnocenného certifikátu podle písmene a) vydaného v členském státě Evropské       unie, nebo

  c) jiného dokladu prokazujícího jakost, pokud jej zadavatel uzná.

V souvislosti s tím lze sledovat v poslední době nárůst certifikovaných subjektů např. v oblasti stavební výroby (viz následující tabulka).

Další právní předpisy s přímou vazbou na QMS jsou např.:

  • Zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii v platném znění
  • Zákon č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky v platném znění (včetně požadavků prováděcích předpisů – nařízení vlády k jednotlivým typům výrobku)
  • Zákon č. 59/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku v platném znění
  • Zákon č. 102/2001 Sb. o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků) v platném znění